Heraldika

Symboly městečka a města

znak1, obrázek se otevře v novém okněVsi na Moravě měly obvykle právo vlastní pečeti, znakové privilegium dostávaly jen zcela ojediněle. Můžeme proto předpokládat, že ves Kuřim měla svoji pečeť, jejíž podobu již ovšem neznáme. Městečko užívalo pečeť a erb, přičemž pečeť nahradilo na konci 19. stol. razítko. Vlajka nebyla doložena.

Pečeť

Ve španělském štítě orlí křídlo o dvou řadách per - horní s pěti velkými pery a dolní s šesti malými, sepnutých pružinou na obou koncích jetelovitě zakončenou. V kruhovém pásku kolem erbu opis: • S * opidi * korzim *. Pečeť má průměr 25 mm.

První razítko

znak4, obrázek se otevře v novém okněV poli razítka pluh s plužními kolečky, obracející se doprava. Kolem opis OBECNÍ RADA MĚSTYSE KUŘÍMA *. Razítko je oválné a má výšku 29 mm a šířku 33 mm.

znak3, obrázek se otevře v novém okněV roce 1951 musela i Kuřim zavést na svém razítku státní znak. Státního znaku užívá na svém razítku město i dnes.

Erb

Kuřim-znak ČB, obrázek se otevře v novém okněJeho vznik souvisí s povýšením někdejší vsi na městečko. Poprvé doložen na pečeti z doby před rokem 1560, patrně z let 1546-1560. Stříbrný štít s černým orlím křídlem o dvou řadách per - horní s pěti velkými pery a dolní s šesti malými, sepnutých stříbrnou, někdy též zlatou pružinou na obou koncích jetelovitě zakončenou. Počtem per a jejich uspořádáním do dvou řad se erb města liší od jiných podobných šlechtických i městských znaků, které mají jen sedm per v jedné řadě.

Karel Gödel maloval v letech 1885-1891 štít červený, na něm křídlo černé o sedmi velkých a devíti malých perech s pružinou ukončenou jetelovitě jen vpravo. I po Gödelově kresbě se však užíval erb v podobě známé z pečeti a se stříbrnou barvou štítu. Později se městský národní výbor přiklonil ke stříbrné barvě pružiny. Varianta se stříbrnou pružinou byla otištěna v knize Jiřího Čarka Městské znaky v českých zemích a je v současné době považována za platnou. Přesto i nyní barevnost pružiny kolísá. Na plánu vydaném Městským úřadem v Kuřimi v roce 1995 je opět zobrazena pro zvýšení barevného kontrastu pružina zlatá. Heraldická komise Parlamentu České republiky schválila pružinu v barvě stříbrné.

Prapor

prapor, obrázek se otevře v novém okněDoklad o existenci vlajky před rokem 1995 neznáme. Proto se město v roce 1995 rozhodlo požádat heraldickou komisi při Parlamentu ČR o posouzení návrhu a následné udělení městské vlajky předsedou parlamentu Dr. Milanem Uhdem. Po konzultacích s Dr. Ivanem Štarhou, ředitelem Moravského zemského archivu a členem heraldické komise při Parlamentu ČR, byla předložena ke schválení vlajka bílého listu s černým křídlem s bílou jetelovou pružinou z městského znaku umístěným v horním žerďóvém rohu. Poměr šířky k délce je 2 : 3. Slavnostní udělení praporu se konalo 5. 3. 1996 v prostorách Poslanecké sněmovny PČR v Praze. Prapor města Kuřimi navrhl heraldik Mgr. Robert Keprt.

Výklad symbolů

Páni z Meziříčí drželi část Kuřimi v letech 1406 až 1447. Křídlo na jejich znaku se liší počtem per - tvoří jen jednu řadu a je jich sedm.

Je možné, že Kuřim má svoje znamení od Kuřímů z Borotína, poprvé připomínaných v roce 1420, kteří snad měli na štítě (doložen ne zcela zřetelnou kresbou) pět nebo šest per. Rod se psal po Borotínu u Jevíčka. Jan z Borotína držel zboží v Kuřimi a odtud získal svoje příjmení. V Čechách se rod uvádí do roku 1456. Klenotem však nebyla obvyklá křídla jako u Tasovců (Přibyslaviců?), ale volské rohy. Josef Pilnáček ve Staromoravských rodech předpokládá, že nezřetelné znamení je bud' totožné se znamením Tasovců, nebo se znamením hřebene v erbu pánů z Boskovic. Podle J. Zástěry je hřeben v erbu pánů z Boskovic zkomoleným orlím křídlem.

znak2, obrázek se otevře v novém okněPodle Bartoloměje Paprockého z Glogol a Glogové Voly a jiných badatelů, křídlo i peří v heraldice, získávají zvláštní význam, jsou-li umístěny na štítě: odkazují na péřovou korunu moravských králů. Tento symbol býval prý udělen jen nejvýznamnějším rodům. Vznik erbů máme sice doložen až ve 13. století, stejně jako predikáty, ale symboly jako takové (bez štítu) bývaly užívány už v prehistorii. Vzpomeňme alespoň symbol antického Říma - orla (orlici), kterého užívala pozdější Svatá říše římská národa německého až do svého zániku v roce 1806 a dále Německo a Rakousko až do těchto dnů. Proto je možné, že měl Paprocký pravdu a že orlí křídlo v erbech některých moravských šlechtických rodů, měst a městeček je opravdu péřovou korunou.

22.7.2009 8:49:55 - aktualizováno 26.4.2017 14:58:41 | přečteno 9088x | Jiří
 
2021 © Město Kuřim
webdesign by Miroslava Kolářová Šulcová
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load