1226 - 1799

Současná Kuřim se nalézá v kotlině ohraničené Kuřimskou horou, Cimperkem (název Zborov je názvem novodobým a pochází od návrhu italského legionáře Kučírka), Zlobicí a Babím lomem. Tuto kotlinu můžeme nazývat kotlinou kuřimskou. Historickou část Kuřimi uzavíraly Kuřimská hora, Zborov, Záruba, Horka a Kolíbka.

1226

pohled, obrázek se otevře v novém okněO tom, kdy a jakým způsobem byla Kuřim založena, nemáme žádné písemné zprávy. První písemnou zmínku o Kuřimi nalézáme v listině vydané českým králem a markrabětem moravským Přemyslem Otakarem I., kde doslova dal napsat, že tato osada jest ode dávných dob povinna platit desátky kostelu sv. Petra a Pavla. Listina byla vydána v r. 1226 k založení kuřimského kostela. Z toho můžeme soudit, že Kuřim vznikla dávno před uvedeným datem, pravděpodobně již ve 12. století, to jest v údobí kolonizace země Přemyslovci. Kuřim byla pravděpodobně založena z příkazu tehdejšího brněnského údělného knížete lokátorem, který mohl být členem knížecí družiny. Osada byla založena právem německým (zákupním, emfyteutickým) v podhradí již postavené tvrze. Lokátor pak podle smlouvy obdržel právo nižšího soudnictví a poplatky z něho plynoucí. Rozdělil území nové osady na lány, které pak přidělil jednotlivým osadníkům, sám podle tehdejších zvyklostí obdržel jeden nebo dva lány, stal se rychtářem a po dobu své funkce neměl k vrchnosti žádných robotních povinností.

Nejstarší písemná zmínka o existenci obce Kuřim je v zakládací listině k vybudování kostela sv. Maří Magdaleny podle pokynu českého krále Přemysla Otakara I.

erb, obrázek se otevře v novém okně1360

Pan Nedabyl z Kuřimi koupil od Benedikta Kušovce poplužní dvůr pro syna Petra.

1405

Obec Kuřim byla prodána moravským markrabětem Joštem Milotovi z Křižanova. Z této doby také pochází nejstarší pečeť obce se znakem křídla.

1464-1527

Obec patří pánům z Boskovic, kteří ji po částech skupovali.

1527

zamek3, obrázek se otevře v novém okněV tomto roce koupil Kuřim Zikmund Nekeš z Landeka od pana Kryštofa z Boskovic. O rodu Nekšů z Landeka (rod pravděpodobně pocházel z Dánska z rodu Neksó) víme, že začali se stavbou nynějšího kuřimského zámku a že mladší bratr pana Zikmunda, Petr, v Kuřimi zemřel a je pochován v místním kostele.


1547

Po smrti Zikmunda Nekeše poručníci jeho nezletilých dětí Přemek z Vickova a Jan Doubrava, olomoucký biskup, prodali obec městu Brnu.

1570

znak1, obrázek se otevře v novém okněMěsto Brno zřídilo v místním zámku centrální správu svého veškerého majetku a v roce 1570 povýšilo osadu na městečko. „Registra správní všech a všelijakých důchodov, platů stáleych k tvrzi a panství kuřimskému přináležejících, jež při svatým Jiří vycházejí, sepsána a vyhledána léta Panie 1570“ uvádí také první seznam kuřimských poddaných. Podle těchto správních registrů vidíme, že v Kuřimi bylo tehdy 85 držitelů různých druhů usedlostí.

Majetek města Brna v Kuřimi sestával z půdy dominikální (panské), kterou vrchnost sama obhospodařovala robotní povinností svých poddaných, a půdy rustikální (selské), kterou obhospodařovali poddaní. Ze správních register můžeme vyčíst i první seznam jmen kuřimských poddaných, z nichž některá se vyskytují i v současnosti. Saul, Dvořák, Beran, Dorna Vlková, Němec, Tesař, Hanák, Krejčí, Doležel a Musil.

1634

Od tohoto roku je v Kuřimi vedena matrika.

1645

pivovar, obrázek se otevře v novém okněCelkem zdárný hospodářský vývoj Kuřimi byl přerušen třicetiletou válkou, která Kuřim jakož i její okolí tvrdě postihla. V roce 1645 Švédové zpustošili Kuřim. Byl vypálen statek, pivovar, dva dvory se všemi hospodářskými budovami, zámek a fara. Švédové Kuřimí prošli několikrát a účinky jejich „návštěv“ byly vždy pro Kuřim katastrofální. V Kuřimi zůstalo 66 domů osídlených a 17 domů zpustlých. Poddaní se švédským násilníkům bránili jak mohli a utrpěná násilí někdy spláceli stejnou mírou. V údoli pod lipůvským mlejnem se utábořila skupina švédských rejtarů. Rozčilení sedláci z Kuřimi a okoli se ozbrojili, švédské rejtary přepadli a do jednoho pobili. Kuřimští tesaři se vyznamenali při obléhání města Brna Švédy. Podařilo se jim totiž rychle zhotovit dřevěné mlýny na prach, a tím přispěli k úspěšné obraně města Brna.

florian, obrázek se otevře v novém okně1674

Podle lánského katastru z roku 1674 bylo v Kuřimi 84 domů, zámek, dvůr, pivovar, palírna, 2 mlýny, panská hospoda a fara. V seznamu poddaných nalézáme nová jména jako např. Studený, Pupek (Popek), Beneš, Kovář, Hošek, Jelínek.

1680

Na náměstí byla postavena socha sv. Floriana.

1722

kaple03, obrázek se otevře v novém okněV Podhoří byla postavena kaplička se sochou sv. Jana. Z této doby se zachoval jeden dokument psaný česky, a to „Zachovací list 4. 6. 1722“, ve kterém tehdejší kuřimský purkmistr Jan Kaša vystavil, dnes bychom řekli, vysvědčení zachovalosti svému synovi. V záhlaví tohoto listu čteme hrdá slova: „My purkmistr ouřadní s celou obcí kuřimskou...“ Tedy ne Jan Kaša, ale My purkmistr. Z toho je vidět, v jaké vážnosti byl tehdy purkmistrovský úřad a jak si nositelé tohoto úřadu na něm zakládali. Purkmistr se v různých listinách také různě píše. Někdy půlmistr nebo pudmistr. Slovo je odvozeno z německého Bürgermeister.

1729

V tomto roce bylo v Kuřimi zrušeno hrdelní právo. Kdy Kuřim toto právo obdržela a zda nějaký výkon trestu byl v Kuřimi proveden, o tom nám prameny nic neříkají. V kuřimském katastru byly ještě dvě osady, a to Závist a Lhotka. Tato Lhotka se pravděpodobně nalézala v blízkosti dnešní Šiberné. Obyvatelé Lhotky měli velmi špatnou pověst, která tvrdí, že nebylo rodiny, z níž by některý člen nebyl pro své zločinné skutky na šibenici vyvýšen. Proto se Lhotce říkalo Šibené, a z toho jména je pravděpodobně odvozeno jméno lesíka Šiberná blízko České. 22

1742

mapa, obrázek se otevře v novém okně11. února 1742 prošlo Kuřimí pruské vojsko, které do Kuřimi přišlo od Černé Hory, a v hospodě u Orátora přenocoval sám pruský král Bedřich II. V Kuřimi také došlo ke střetu mezi rakouskými a pruskými rejtary. Husarský rytmistr Ferenc tu zajal 126 saských dragounů.

Před r. 1848 to nebyli však právoplatní majitelé půdy, kterou vzdělávali, ale jen dědiční nájemci, kteří z obdělávané půdy majiteli, t.j. své vrchnosti, odváděli činže ve formě jak naturálií, tak peněz a v neposlední řadě manuálních prací na panské (dominikální) půdě, která se tehdy nazývala robotou. Je mylné domnívat se, že poddaní byli jako osoby povinni robotou. Robota ve skutečnosti byla jen část činže, kterou držitel pronajaté půdy odváděl své vrchnosti vedle dávek peněžních a naturálních. Robota tedy nelpěla na osobě držitele statku, ale na statku samém. Držitel statku nemusel osobně robotovat, ale poslat na robotu vždy jednu osobu ze statku (syna, výměnkáře, čeledína apod.). Sedlák nebyl také žádným nevolníkem, jak se dosud uvádí, ale jeho vztah k vrchnosti byl stanoven smlouvou uzavřenou mezi jím a vrchností, dle které vrchnost mu dávala v dědičný nájem statek, slibovala mu právní ochranu a výpomoc v době nouze, a druhá strana se zase zavazóvala platit smluvenou činži a poslušnost.

1766 -1772

Původní kostel byl přestavěn do dnešní podoby.

kostel02, obrázek se otevře v novém okně1768

26. listopadu zachvátil obec velký požár, při kterém vyhořelo 45 domů.

1775

Marie Terezie vydala robotní patent, rozdělení robotních povinností podle výše daní.



1783

Kuřimští poddaní robotovali své vrchnosti do r. 1783, kdy se tak zvanou abolicí vykoupili z robotní povinnosti, přičemž jejich poddanský poměr zůstal nezměněn až do r. 1848, kdy došlo k zrušení patrimoniálního systému a z poddaných dosavadní vrchnosti se stali poddaní nově vzniklého státu a stali se právoplatnými majiteli dosud v nájmu držené půdy.

1784

Podle urbářské regulace se obec Kuřim vykupuje z robotních povinností. Změny v robotních povinnostech byly sepsány zástupci brněnského magistrátu a obce Kuřim. Šlo o souhrn všech povinností a práv jak poddaných, tak vrchnosti, které z urbariálního patentu vyplývaly.

1785

Robotní patent doplněn o Josefínský katastr. Jeho cílem bylo určení stejné výše daní na všechny pozemky bez rozdílu vlastníka. V tomto roce došlo k povýšení „Kuřimě na městys“, což se stalo v roce 1785. Z téhož roku máme zachovaný dekret císaře Josefa II., který Kuřimi povoluje konat čtyři výroční trhy, a to vždy v pondělí po sv. Fabiánu a Šebestiánu, po sv. Jiří, po sv. Maří Magdaleně a po Všech svatých.

1793

V Kuřimi bylo 129 domů s 821 obyvateli.

PhDr. Miloš Vitula a kolektiv

22.7.2009 11:26:25 - aktualizováno 26.4.2017 14:59:49 | přečteno 7698x | Bc. Radek Jízdný
 
2021 © Město Kuřim
webdesign by Miroslava Kolářová Šulcová
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load