ing. arch. Vladislav Růžička

Farní kostel zasvěcený Maří Magdaleně byl vystavěn kolem roku 1226. První zmínka o kostele a o vsi Kuřim je patrná z listiny z roku 1226, jež zkráceně zní: „Otakar,... český král, známo činíme..., že on kostel sv. Petra a Pavla v Brně již desátek ve vsi Kuřimě má od pradávna, ačkoliv našim úmyslem a předsevzetím jest tamtéž kostel založiti, nechceme však, aby onen brněnský kostel zbaven byl svého práva, naopak chceme a určujeme, aby zmíněný kuřimský kostel byl dcerou kostela sv. Petra i Pavla v Brně tak, aby probošt u sv. Petra o kostele kuřimském samém, jakož i o veškerém svém právě tak na desátek, jak na jiné podle své libosti, co by chtěl, mohl určovati a rozkazovati.“ Roku 1250 Přemysl, markrabě moravský, spojil týž nový kostel, „jenž od násilníků odtrhnout a sekvestrován byl“ opět s kostelem sv. Petra pevnými desátky a několika lány tak, aby zůstaly s ním spojeny, aby kostel kuřimský kostelu sv. Petra jako dcera matce své byl poddaný. Právo patronátního kostela kuřimského i desátek zůstal pak navždy při kostelu sv. Petra v Brně.

Kostel sv. Maří Magdaleny byl postaven v románském slohu, přestavěn byl r. 1766-1772 zcela od základu v podobě pozdního baroka nákladem vlastního jmění, částečně z odkazu faráře Františka Adamce. Vysvěcen byl 24. října 1772. Vnitřní úpravu nového kostela dokončil farář a první děkan kuřimský Josef Bedřich Troppe. Zbožná rodina Žalkovská ze Žalkovic dala postavit boční oltář se Kříže, jehož tabulky a rám jsou zdobeny znakem rodiny Žalkovských a jejich příbuzných (1782). Roku 1786 darovala městská rada brněnská kostelu kalich a pacifikál, roku 1789 pak místodržitel moravský hrabě Ugarte daroval varhany ze zrušeného chrámu v Žarošicích. Kostel měl čtyři oltáře, hlavní s obrazem Maří Magdaleny od Entlingera, boční s obrazy sv. Terezie a sv. Antonína Paduánského od Štarna, oltář sv. Kříže z roku 1782 s obrazem od Winterhaltera. V kostele jsou také obrazy od Josefa Zeleného a Josefa Šichana. Věž byla přestavěna do dnešní podoby roku 1843. Oprava kostela probíhala i v roce 1888. Další opravy probíhaly v roce 1971 a 1972. Mimo hodin bývaly na věži čtyři zvony, z nichž jeden byl z roku 1673, další z roku 1650, přelitý v roce 1888. V roce 1843 za faráře p. Josefa Chalupy byla věž kostela pokryta plechem. Za I. světové války byly zvony i přes své stáří zrekvírovány.

Uprostřed kostela je náhrobní kámen Petra Nekeše z Landeku (r. 1537) s nápisem: LETHA BOZIEHO MDXXXVII ...... GEST VROZENÝ PAN PETR NEKESS Z LANDECKU TUTO POHRZBEN. PAN BVOH RACZ MILOSTIW BYTI DVSSIGEHO.

Fara byla založena v roce 1226 a stavení bylo ještě roku 1806 ze dřeva. Opravena byla v roce 1682 na útraty probošta brněnského, farníků a kostelního jmění. Znovu byla postavena v roce 1819 tehdejším farářem p. Dr. Antonínem Woschou.

Hřbitov byl do roku 1833 kolem kostela. V době černého moru (cholery) v letech 1829, 1832 a 1855 byli zemřeli pochováváni v místech Malé České. Nový hřbitov byl zřízen roku 1833.

Kostel byl konsekrován po generální opravě za děkana p. Františka Mlčocha dne 13.10.1889 brněnským biskupem Dr. Bauerem. Věžní hodiny byly zakoupeny ve Vídni v roce 1874. V roce 1893 byly pořízeny nové varhany (2 manuály a 11 rejstříků) od firmy Rieger z Krnova za 1800 zlatých. V roce 1928 byl pořízen zvon umíráček (136 kg) a v roce 1930 za děkana p. Josefa Dvořáka pořízeny další dva zvony (735 kg a 413 kg). Zvony byly odvezeny za II. světové války. V roce 1957 za p. Antonína Uhra, administrátora v Kuřimi byl koupen zvon těžký 350 kg.

Podle Vlastivědy moravské (1923) zpracoval ing. arch. Vladislav Růžička