Starší doba kamenná - paleolit

(40 000 - 10 000 př.n.l.)
Charakter osídlení a způsob obživy lidí v pravěku závisel na přírodním prostředí. Zatím co vlastní krajina se měnila již jen minimálně, podstatných změn doznávalo podnebí a v návaznosti na něm flóra a fauna. Velmi výrazně se od dnešního podnebí odlišoval starší úsek současného geologického období, jehož charakter naznačuje i jeho označení jako doba ledová. Přírodní podmínky vylučovaly provozování zemědělství, hlavním zdrojem obživy byl lov. Takové byly podmínky v době, kdy nacházíme nejstarší doklady po stopách těchto lidí (již moderního typu) na Kuřimsku. Doklady o pohybu paleolitických skupin nacházíme takřka ve všech katastrech Kuřimska a okolí.

Mladší doba kamenná - neolit

(5000 - 4 000/ 3500 př.n.l.)
Po skončení doby ledové nastoupilo příznivější klima a zdejší kraj osídlili před sedmi tisíci let první zemědělci. Jejich závislost na zemědělské půdě byla příčinou budování prvních stálých osad s pevnými domy v nížinách. Nový produktivní způsob života přinesl výrobu textilu a hrnčířství. Základní jednotkou společnosti byl rod s matriarchálními rysy.

Pozdní doba kamenná - eneolit

(4 000/ 3 500 - 2 000 p.ř.l.)
Hospodářská základna pozdní doby kamenné spočívala opět v zemědělství, oproti dřívějšímu období získal větší význam chov dobytka a pastevectví. Zemědělská produkce byla zdokonalena primitivní orbou a a využíváním zvířat k zápřahu. Vzácně se objevují první kovové předměty z mědi.

Starší a střední doba bronzová

(2 000 / 1 800 - 1 300 p.ř.l.)
Znalost a rozšíření nového kovu zahájilo novou etapu pravěku. Dokonalejší kovové nástroje usnadňovaly práci. Vhodné podmínky pro zemědělství zlepšovaly výživu obyvatel. Rodová společnost již s patriarchálními rysy získávala postupně charakter kmenové organizace, posléze budované na teritoriálních principech.

Mladší a pozdní doba bronzová

(1 300 - 750 př. n.l.)
Vrcholu dosáhla místní výroba bronzových předmětů, potřebná měď byla patrně získávány v podhůří Vysočiny. Byla opět budována opevněná výšinná sídliště - hradiska. Zřetelný je nárůst osídlení a počty skladů bronzových výrobků (někdy ještě nedohotovených), dokládající místní výrobu. Z náhodného nálezu pochází doklad ochranné zbroje tehdejších vysoce postavených bojovníků, krásně zdobená náholenice z bronzového plechu.

Starší doba železná - halštatská

(750 - 400 př. n.l.)
Hospodářská struktura zůstala přibližně stejná, novinkou je však nový kov - železo, který měl vliv na tvar nových výrobků. Zřetelně se vyčleňují v rámci kmenových útvarů rodiny velmožů s jim podřízenými vojenskými družinami. Sídly této rodové aristokracie byly pravděpodobně malá opevněná hradiska, kterých v v Brněnské kotlině nacházíme přibližně pět.

V roce 1995 při zemních úpravách stavby firmy Vaillant byla objevena část ohraženého sídliště z 7. - 6. století př. n. l.. Mimo doklady činnosti osady byly v obytných areálech zjištěny dílny vyrábějící jantarové šperky a ozdoby z bronzu. Toto zjištění je naprosto unikátní. Můžeme zde uvažovat o řemeslnicko-obchodní osadě, zpracovávající baltský jantar a obchodující se svými výrobky.

Mladší doba železná - laténská

(400 - 0 př. n. l.)
Poslední čtyři století před naším letopočtem osídlili toto území Keltové. Přes chladnější podnebí dokázali Keltové zvýšit produkci zemědělství. Základem jejich zemědělských a řemeslnických úspěchů bylo značné zdokonalení většiny nástrojů. Keltské železářství, kovářství, hrnčířství a jiná řemesla byla vyvrcholením pravěké produkce. Budována jsou hradiska - opida, která byla správním, výrobním, obchodním i vojenským centrem. Bezprostřední příčinou zániku keltského panství byl nápor germánských kmenů.

Doba římská, doba stěhování národů

(0 - 390 / 550 n. l.)
Nejprve to byly kmeny Kvábů, posléze Svébů. Ve společnosti se vyčlenily bojové družiny, které byly hlavním činitelem v následujícím období stěhování národů. Germáni začali pronikat na území Římské říše a postupně opouštěli svá dřívější sídla V průběhu 6. století pronikají do těchto území slovanské kmeny.

Doba hradištní - časný středověk

(550 - 1250 n. l.)
Společenský vývoj pokračoval od rozpadu rodové společnosti k raně feudálnímu státu, založeném na vztahu feudál - poddaný. Bylo osídleno celé území Kuřimské kotliny, vznikly základy všech dnešních osad. Z úzkého pruhu dosud osidlovaných území se osady rozšířily všemi směry. Krajinou procházela i tentokrát obchodně-komunikační tepna.