1805

25. listopadu přitáhlo do Kuřimě napoleonské vojsko, které zde bylo po dva měsíce ubytováno, a kuřimští občané se museli starat o úplné zásobování. Císař Napoleon projel Kuřimí dne 2. prosince 1805 směrem na Čebín. Francouzskou okupaci Kuřimi popsal tehdejší učitel a obecní písař Kořínek slovy: „Ach smutný a truchlivý důžinky, nepřítele toho jsme museli živit a se vším cokoliv se tejká jak vojáků tak taky koní zaopatřiti, takže už sami jsme nevěděli, jestli on zde dlouho ležeti bude: co sobě začnem a počnem, ale Bůh všemohoucí nás ze všeho vyvésti a nám v našem soužení velikém a nejistém živobytí s pomocí přispěti ráčil, z čehož bud jméno Boží pochváleno.“

1809

Napoleonská armáda znovu prošla přes Kuřim.

1819

Namísto původní dřevěné fary byla postavena nynější zděná patrová budova.

1820

Znovu byly vyměřeny pozemky a zhotovena katastrální mapa, která podávala velmi dobrý přehled o tratích, zahradách a domech v obci - byla tak založena matrika pozemkového výnosu a seznamy domů, podle které se pak také odváděly daně.

1825

12. dubna v Kuřimi vypukl rozsáhlý požár, při kterém shořelo 62 domů, od sv. Jána až po školu.

1828

Byla postavena přípojka od státní silnice z České do Tišnova, čímž se usnadnilo spojení s Brnem a Tišnovem.

1830

V roce 1830 vypukla v Kuřimi cholera, která si vyžádala mnoho obětí. Poněvadž starý hřbitov kolem kostela nestačil, byl založen cholerový hřbitov vedle fary (dnešní lesní úřad) a také se pochovávalo v Malé České, dnešní Hybešova ulice.

1829-1832

Probíhala výstavba okresní silnice, která vedla Kuřimí a spojovala Brno s Tišnovem.

1832

Je zaznamenán další ničivý požár. Jen málo domů zůstalo nepoškozeno. V témže roce byl rybník u Záruby vypuštěn a oset pšenicí.

1833

Původní hřbitov u kostela byl zrušen a otevřen nový hřbitov za dvorem (u silnice do Čebína).

1836

Sčítání v Kuřimi -1003 obyvatel žilo ve 168 domech.

1844

Císař Ferdinand I. „Dobrotivý“ udělil Kuřimi právo konat dobytčí trhy, které se pořádaly v místech dnešní sokolovny

1845

Byla zřízena obecná škola.

1848

Až do roku 1848 jsou kuřimské dějiny úzce spjaty s městem Brnem, kterému Kuřim patřila, a město Brno mělo ve zdejším zámku svou centrální správu pro celé panství. To se radikálně změnilo v důsledku revolučních událostí v roce 1848. Stará patrimoniální správní soustava byla zrušena a nahrazena správou státní. Vrchnostenské úřady držící do této doby veškeré nižší soudnictví, správu civilní a trestní, vedení pozemkových a sirotčích knih, správu daní, záležitosti politické (živnosti, zdravotnicí, vojenství, školství) a náboženské záležitosti byly zrušeny a přešly na nově zřízené soudní a politické okresy, které plně převzaly agendu dosavadních vrchnosten

1849

Kuřimi byla nadací prince Gustava Wasy, majitele panství veverského, darována knihovna.

1850

V roce 1850 byly v Kuřimi uskutečněny volby podle nově vypracovaného volebního řádu. Od dnešních voleb se lišily tím, že voliči byli rozděleni do volebních sborů a že volby nebyly záležitostí politických stran, které tehdy neexistovaly. Voliči nevolili strany, ale osoby Volby se uskutečnily 24. června 1850. Představeným obce byl zvolen Karel Schlesinger.

1855

V Kuřimi vypukla morová epidemie. Zemřeli byli pochováváni v místech, kde je nyní ulice Malá Česká.

1855-1868

Městečko patřilo k tišnovskému politickému okresu.

1864

Státní dvoutřídní škola byla v Kuřimi zřízena již roku 1845. Jejím správcem se stal obecní písař a učitel František Tesař. Poněvadž v Kuřimi bylo mnoho úředníků brněnské centrální správy městských statků, při sčítání obyvatel v roce 1847 jich bylo 117, byla pro jejich děti zřízena v roce 1864 na místním zámku zvláštní německá obecná škola.
Rok 1864 byl pro Kuřim rokem nevšední události. Místní občan Jan Kučera obdržel záslužný kříž za to, že 5. října 1863 vynesl z hořícího domu desetiletého chlapce a zachránil mu tak život. Před radním domem se shromáždili všichni obyvatelé a pan komisař vysvětliv příčinu této slavnosti připnul Janu Kučerovi na prsa stříbrný kříž se slovy: „Že tento kříž je důkazem, že Jeho Veličenstvo císař Pán všecky občany, ať jsou Slované nebo Němci a Maďaři stejnou láskou miluje a že každou zásluhu ať ji nalezne u vznešeného nebo prostého stejnou mírou odměňuje.“ Po slavných bohoslužbách Božích představenstvo obce připravilo na obecní útraty skvostnou hostinu pro zvané hosty a na večer taneční zábavu pro zdejší občany, by tento den co možno nejvíce byl oslaven a všechněm ještě dlouho v paměti zůstal. (Ze zápisu tehdejšího obecního písaře Vincence Vermouzka)

1866

V Kuřimi je zaznamenáno 185 domů. Během pruskorakouské války se zde na celé léto utábořilo pruské vojsko.

1868

V Kuřimi byla zřízena pošta.

1868-1896

Městečko patřilo opět k brněnskému politickému okresu.

1874

Byla založena Občanská záložna.

1875

5. června se konala ustanovující valná hromada dobrovolného hasičského sboru v Kuřimi, prvním starostou sboru byl zvolen Antonín Lazar.

1879

Byla zřízena četnická stanice.

1883

Vznikl „čtenářsko-hospodářský spolek Tomek“ nesoucí jméno pražského spisovatele V. V. Tomka.

1884

V zámku založena německá škola pro sirotky z Brna.

1885

Byl zahájen provoz na nové železniční trati Brno-Kuřim-Tišnov

1886

První divadelní představení v Kuřimi. Představení zvané Vodní družstvo se hrálo v Orátorově hostinci.

1889

Bylo přistaveno dvorní křídlo zámku.

1894

Dokončena byla silnice Kuřim-Knínice.

1897

Postaven a rozšířen vodovod, původně zaveden do zámku a pivovaru.

1898

Byl zřízen obecní chudinský fond.

1899

V Kuřimi založena tělocvičná jednota Sokol. Téhož roku se hrálo první sokolské divadelní představení, zpěvohra Sezení městské rady. Hrálo se v hostinci U Dvořáčků.

1896-1949

S výjimkou let 1942-45, kdy byl tišnovský okres zrušen, patřila Kuřim opět k brněnskému politickému okresu.

PhDr. Miloš Vitula a kolektiv