Zámek

DĚJINY KUŘIMSKÉHO ZÁMKU
Podle materiálů SÚRPMO Brno zpracoval ing. arch. Vladislav Růžička

zámek8, obrázek se otevře v novém okněPoloha Kuřimi způsobila, že se obec nacházela v okruhu zájmů tehdy vznikajícího města Brna. Vztahy k Brnu ve středověku posilovalo také období posledních desetiletí 13. století, kdy byla obec jeho zástavním majetkem. Po údobí šlechtické držby vrcholily tyto vztahy před polovinou 16. století přičleněním Kuřimi k brněnským městským statkům. Město Brno se stalo přímým feudálním vlastníkem tehdejší obce Kuřimi a zůstalo jím až do rozpadu vrchnostenského systému v polovině 19. století. Pro 13. století nic nesvědčí o existenci byť drobného feudálního sídla v osadě. Kuřim byla spravována jako řadové zeměpanské příslušenství bud' přímo z brněnského hradu, nebo z nedalekého zeměpanského hradu Veveří.

zámek5, obrázek se otevře v novém okněZdá se však, že kolem poloviny 14. století se v obci vytvořily předpoklady pro trvalejší usazení šlechtického vlastníka přímo v místě. Přímý doklad o sídle, a tím méně o druhu sídla, není znám. Do poloviny 14. století proces feudalizace v Kuřimi pokročil natolik, že zde nacházíme první vlastníky z řad nižší šlechty, jimž ovšem nepatřila ves celá, nýbrž jen její část. Podle Kuřimi se psal i Petr Nedabyl z Kuřimi, který se svým synem držel též zboží v okolí Kuřimi. Z toho, že Nedabylové z Kuřimi patřili k nezámožné drobné šlechtě, můžeme usuzovat na nenáročnou formu držení tvrze nebo pouhého neopevněného dvora, skutečně v Kuřimi později doloženého.

zámek6, obrázek se otevře v novém okněV prvních letech 15. století je majetek blíže neobjasněným způsobem - snad od úmrtí - převeden na markraběte Jošta, jenž v roce 1406 dal celou ves Kuřim zapsat do zemských desek Milotovi z Křižanova, příslušníku početného rodu znaku křídla. V průběhu 15. století byla obec rozdělena na několik dílů. Její jedna část se dočasně ocitla v zástavním držení brněnských měšťanů. Na jednom díle hospodařil a zřejmě na svém svobodném dvoře i sídlil Jan starší z Kuřimi (kolem roku 1417). Nutno však podotknout, že žádný z písemných pramenů druhé poloviny 15. století neobsahuje ani nepřímou zmínku o tvrzi ve vsi. Do 20. let 16. století byla Kuřim řadovým příslušenstvím pozemkové držby pánů z Boskovic. V roce 1527 však její tři čtvrtiny vložil Kryštof z Boskovic do zemských desek Zikmundovi Nekešovi z Landeka a jeho manželce Dorotě z Ayznova. Zikmund Nekeš z Landeka tehdy nejen fakticky, ale i právně sjednotil rozdělenou obec do jedněch rukou. Nový majitel pocházel z relativně zámožného šlechtického rodu, pro který Kuřim znamenala první stupeň v budování pozemkové majetkové základny na Moravě. zámek7, obrázek se otevře v novém okněPodle bohaté pozůstalosti Zikmunda Nekeše můžeme soudit, že byl dobrý podnikatel a úspěšný hospodář se smyslem podpory podnikání ve vlastní režii. Usadil se se svojí rodinou v Kuřimi, na níž zřejmě oceňoval výhodnou blízkost takového obchodního a společenského centra, jakým bylo město Brno, a kde si za tímto účelem vybudoval novou tvrz. Kupcem majetků v Kuřimi bylo po smrti Zikmunda Nekeše z Landeka (r. 1547) město Brno. V příslušném zápisu v zemských deskách roku 1547 se poprvé v Kuřimi kromě staršího dvora výslovně uvádí tvrz a pivovar, obojí bezpochyby postavené Zikmundem Nekešem z Landeka po roce 1527. Nová kuřimská tvrz se stala sídlem úřední správy městských statků, kterou vedl městskou radou ustanovený správce - hejtman, pod vrchním dohledem čtyř nejstarších brněnských konšelů.

zámek1, obrázek se otevře v novém okněPrvním správcem na Kuřimi byl Mikuláš Múgel ze Vztuh, za něhož byl v roce 1570 pořízen nejstarší dochovaný urbář kuřimského statku. Podle tohoto urbáře se při kuřimské tvrzi nacházely: poplužní dvůr, štěpnice, dvě chmelnice, mlýn, pivovar, hory a lesy, velký rybník řečený V poli, rybník pod tvrzí, rybníček řečený Rejmark a rybníček v Hradíšťku. Počátkem 90. let 16. století se ve funkci správce na Kuřimi ocitl Šebestián Heidinger z Heidenbergu a po něm Šimon Grýbler z Altendorfu. Oba se zasloužili o přestavbu či spíše rozšíření kuřimské tvrze na renesanční zámeckou stavbu. Po přestavbě kuřimského zámku v 90. letech 16. století se na jeho postavení v rámci městské hospodářské správy v podstatě nic nezměnilo. V pohodlnějším zámku byl umístěn byt správce, kancelář a obydlí subalterního personálu správy statku. O osudech zámku v průběhu 17. století máme málo zpráv Události třicetileté války se kuřimského panství dotkly nejvíce v roce 1645, při příležitosti marného obléhání Brna Švédy, vedenými Torstensonem. Uvádí se, že panství bylo Švédy zpustošeno, že v Kuřimi byly vypáleny pivovar, dva dvory s ovčárnami a jinými budovami. Byla vypleněna fara a kostel, o poškození zámku se mlčí. Zdá se, že vážnější škody na konstrukcích zámek neutrpěl, byl nanejvýš vyrabován. Po skončení třicetileté války díky postupnému odeznívání hospodářské krize můžeme předpokládat zase dobrou údržbu objektu. V roce 1825 vyhořelo skoro celé městečko, ale zámek zřejmě vyvázl bez úhony. Další požár městečka následoval v roce 1832, ale v tomto případě není zmínka o poškození zámku. Rokem 1828 se datuje rozpočet na stavbu dvou vězeňských cel, chlévu a předsíně v dnes již neexistujícím přízemním křídle zámku. Zrušení vrchnostenského systému v polovině 19. století mělo za následek správní reformu. Na kuřimském zámku zůstal na čas zachován jen úřad a obydlí správce statku a několik osob hospodářského personálu. Z tohoto období je znám rozpočet oprav jižního nádvoří, které bylo z obou stran rozestoupeno a hrozilo zřícením. Dochován je také rozpočet na vyrovnání a vydláždění zámeckého nádvoří. Vzdor uvedeným úpravám a opravám brzo po polovině století přestal sloužit svému dosavadnímu účelu. Jako sídlo moderní hospodářské správy statku ztrácel pro město Brno význam a bylzámek4, obrázek se otevře v novém okně nakonec úřady opuštěn.

Na přechodnou dobu v něm byla v roce 1859 zřízena vojenská nemocnice pro zraněné z tažení v Itálii. Totéž se opakovalo ještě v roce 1866 po válce s Pruskem a v roce 1878 při rakouském tažení v Bosně. V 70. letech byl zámek na čas pronajat kuřimské obci pro účely místní školy a ubytování učitele. K trvalejšímu řešení dospělo město Brno v roce 1884, kdy zde zřídilo dívčí sirotčinec. V zámku byly proto provedeny nejnutnější úpravy spočívající v úpravách některých dělicích zdí, proražení několika okenních a dveřních otvorů v přízemí a rozšíření sociálního zařízení. Znovu se dláždila a vyrovnávala obě nádvoří zámku. Prostorové potřeby sirotčince začaly převyšovat možnosti starého zámku. V roce 1888 byl vypracován projekt na podstatné rozšíření zámku o tzv. nový zámek. Z budov předzámčí byla ponechána k přestavbě jen část s konírnou přiléhající k bočnímu křídlu starého zámku. Drobné změny se týkaly přeřešení dveřních otvorů jak v přízemí, tak v patře, rekonstruovaly se záchody a přilehlá kuchyň. Po první světové válce byl roku 1923 sirotčinec ze zámku přeložen do Valčic. Rok poté město Brno postoupilo zámek zemskému výboru pro zřízení Zemského ústavu pro kojence a kojící matky na Moravě. V roce 1948 byl zámek příbytkem Domova mládeže a od roku 1951 začal zámek fungovat jako Učňovský domov TOS Kuřim. Zámek je doposud historickým majetkem města Brna a je nyní využíván pro účely Střední integrované školy TOS. Spolu s městem je usilováno o převedení zámku do majetku SIŠ a tím i zajištění pokračování školství v tomto objektu.

zámek3, obrázek se otevře v novém okněZámek v Kuřimi představuje venkovské feudální sídlo, mající sice kořeny již ve středověku, avšak vzdor tomu konstrukčně i hmotově zformované až v 16. století pod slohovým vlivem pozdní renesance. Původní starý zámek doplnila na konci minulého století v duchu neorenesance a neobaroka historizující novostavba tzv. nového zámku se spojovacím křídlem, měnící celkovou dispozici v protáhlý, na východě pootevřený obdélník, soustředěný kolem rozsáhlého vnitřního dvora. Předností starého zámku je dominantní poloha při západním okraji města. V dálkových pohledech se uplatňují i renesanční a barokní lunetové klenby v prostoru přízemí a místnost s reprezentativněji provedenou neckovou klenbou v prvním patře. Vedle kamenicky opracovaných detailů průměrné úrovně vyniká v prvním patře osazená, plasticky zdobená plocha nade dveřmi, završená rolverkovou kortuší se znakem města Brna nesenou dvojicí delfínů, která patří k nejzdařilejším projevům pozdní renesance v okolí Brna vůbec. Po doznění renesance měly příspěvky mladších slohových epoch již převážně udržovací, užitkový, nebo dokonce znehodnocující ráz. Přesto anebo právě proto starý zámek v Kuřimi představuje dochovanou pozdně renesanční památku vysokého hodnotového stupně, která si zaslouží důslednou rekonstrukci, a to i při zachování novodobě přistavěných historizujících budov nového zámku.

22.7.2009 11:30:14 | přečteno 9324x | Jiří
 
2016 © Město Kuřim
webdesign by Miroslava Kolářová Šulcová
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2016
load