Kostel sv. Maří Magdaleny

ing. arch. Vladislav Růžička

kostel1, obrázek se otevře v novém okněFarní kostel zasvěcený Maří Magdaleně byl vystavěn kolem roku 1226. První zmínka o kostele a o vsi Kuřim je patrná z listiny z roku 1226, jež zkráceně zní: „Otakar,... český král, známo činíme..., že on kostel sv. Petra a Pavla v Brně již desátek ve vsi Kuřimě má od pradávna, ačkoliv našim úmyslem a předsevzetím jest tamtéž kostel založiti, nechceme však, aby onen brněnský kostel zbaven byl svého práva, naopak chceme a určujeme, aby zmíněný kuřimský kostel byl dcerou kostela sv. Petra i Pavla v Brně tak, aby probošt u sv. Petra o kostele kuřimském samém, jakož i o veškerém svém právě tak na desátek, jak na jiné podle své libosti, co by chtěl, mohl určovati a rozkazovati.“ Roku 1250 Přemysl, markrabě moravský, spojil týž nový kostel, „jenž od násilníků odtrhnout a sekvestrován byl“ opět s kostelem sv. Petra pevnými desátky a několika lány tak, aby zůstaly s ním spojeny, aby kostel kuřimský kostelu sv. Petra jako dcera matce své byl poddaný. Právo patronátního kostela kuřimského i desátek zůstal pak navždy při kostelu sv. Petra v Brně.

zvony, obrázek se otevře v novém okněKostel sv. Maří Magdaleny byl postaven v románském slohu, přestavěn byl r. 1766-1772 zcela od základu v podobě pozdního baroka nákladem vlastního jmění, částečně z odkazu faráře Františka Adamce. Vysvěcen byl 24. října 1772. Vnitřní úpravu nového kostela dokončil farář a první děkan kuřimský Josef Bedřich Troppe. Zbožná rodina Žalkovská ze Žalkovic dala postavit boční oltář se Kříže, jehož tabulky a rám jsou zdobeny znakem rodiny Žalkovských a jejich příbuzných (1782). Roku 1786 darovala městská rada brněnská kostelu kalich a pacifikál, roku 1789 pak místodržitel moravský hrabě Ugarte daroval varhany ze zrušeného chrámu v Žarošicích. Kostel měl čtyři oltáře, hlavní s obrazem Maří Magdaleny od Entlingera, boční s obrazy sv. Terezie a sv. Antonína Paduánského od Štarna, oltář sv. Kříže z roku 1782 s obrazem od Winterhaltera. V kostele jsou také obrazy od Josefa Zeleného a Josefa Šichana. Věž byla přestavěna do dnešní podoby roku 1843. Oprava kostela probíhala i v roce 1888. Další opravy probíhaly v roce 1971 a 1972. Mimo hodin bývaly na věži čtyři zvony, z nichž jeden byl z roku 1673, další z roku 1650, přelitý v roce 1888. V roce 1843 za faráře p. Josefa Chalupy byla věž kostela pokryta plechem. Za I. světové války byly zvony i přes své stáří zrekvírovány.

kostel3, obrázek se otevře v novém okněUprostřed kostela je náhrobní kámen Petra Nekeše z Landeku (r. 1537) s nápisem: LETHA BOZIEHO MDXXXVII ...... GEST VROZENÝ PAN PETR NEKESS Z LANDECKU TUTO POHRZBEN. PAN BVOH RACZ MILOSTIW BYTI DVSSIGEHO.

Fara byla založena v roce 1226 a stavení bylo ještě roku 1806 ze dřeva. Opravena byla v roce 1682 na útraty probošta brněnského, farníků a kostelního jmění. Znovu byla postavena v roce 1819 tehdejším farářem p. Dr. Antonínem Woschou.

Hřbitov byl do roku 1833 kolem kostela. V době černého moru (cholery) v letech 1829, 1832 a 1855 byli zemřeli pochováváni v místech Malé České. Nový hřbitov byl zřízen roku 1833.

kostel2, obrázek se otevře v novém okněKostel byl konsekrován po generální opravě za děkana p. Františka Mlčocha dne 13.10.1889 brněnským biskupem Dr. Bauerem. Věžní hodiny byly zakoupeny ve Vídni v roce 1874. V roce 1893 byly pořízeny nové varhany (2 manuály a 11 rejstříků) od firmy Rieger z Krnova za 1800 zlatých. V roce 1928 byl pořízen zvon umíráček (136 kg) a v roce 1930 za děkana p. Josefa Dvořáka pořízeny další dva zvony (735 kg a 413 kg). Zvony byly odvezeny za II. světové války. V roce 1957 za p. Antonína Uhra, administrátora v Kuřimi byl koupen zvon těžký 350 kg.

Podle Vlastivědy moravské (1923) zpracoval ing. arch. Vladislav Růžička

22.7.2009 12:38:45 | přečteno 6874x | Jiří
 
2016 © Město Kuřim
webdesign by Miroslava Kolářová Šulcová
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2016
load